sobota 19. srpna 2017

19.8.2017 - 20.8.2017 - 10 Lužických sedmistovek - 7.ročník

Akce : 10 Lužických sedmistovek
Kategorie : 2 etapový ultramaraton
Kdy : 19.8.2017 8:00, 20.8.2017 7:00
Kde : Sloup v Čechách, Prázdninový dům Sloup, Lužické hory
Trasa : 1. etapa 66 km s převýšením 1995m, 2. etapa 43 km s převýšením 1148m
Web : http://www.10luzickychsedmistovek.cz
Výsledky : http://www.10luzickychsedmistovek.cz/vysledky-7-rocnik/
Foto :
Garmin aktivita : 1. etapa https://connect.garmin.com/modern/activity/1930512362 , 2. etapa https://connect.garmin.com/modern/activity/1930512443

... jednoduše opravdu překrásná akce, jedna z těch opravdu NEJ ...

O této akci jsem jednou četl, před pár lety, a jen nevěřícně kroutil hlavou jestli je to vůbec možné pro normálního smrtelníka... Jak může někdo v horách uběhnout jeden den 66km přes 6 vrcholů a druhý den tu šílenost opakovat a běžet 43km přes další 4 vrcholy? Trochu mi to nedávalo smysl, prostě mozek to nepobíral. No a vidíte, asi tři roky poté jsem si zkrátil triatlonovou sezónu a v rámci té běžecké si tam naplánoval 10 lužických sedmistovek, 2 etapový horský ultramaraton. Pořádají to dva suprový lidi -bývalý reprezentanti v ultra Petr Solnička a Martin Hunčovský.

Přistupoval jsem k tomu z náležitých respektem, na druhou stranu se na to moc těšil, jelikož to je na celý víkend, není to o tom že člověk brzo vstává, letí někam na závod a hned po něm zase hned letí zpět. Navíc se bydlí po hromadě v ubytovně, kde se pak i koná rozprava, vyhlašování apod. Prostě běžecká rodina pěkně pospolu.

No v rámci přípravy a testu jsem si týden před dal sobotní Zátopkovu 10 a v neděli maraton Českým rájem a ono to celkem šlo, vypadalo to že regenerační postupy mám celkem zvládnuté. Trochu mě to uklidnilo, ale jenom trochu. Přeci jen 10 lužických vrcholů a navíc ty vzdálenosti, to je trochu jiné kafe.

Těšil jsem se asi až moc, takže jsem v noci ze čtvrtka na pátek hezky nastydl a v pátek se cítil mizerně. Nakonec jsem přesto do Sloupu v Čechách v pátek večer dorazil, nacpal se tabletami od bratra - superčesnekem, imunitou apod. a čekal co se bude přes noc dít. Moc se toho nedělo, paralen nezabral takže teplota tam evidentně nebyla.

Akce to bude taková velmi rodinná, většina účastníků bydlí v jedné ubytovně, kde je také zázemí akce a před ubytovnou se bude také oba dva dny startovat. Prostě nikam se nelítá a člověk je v takové pohodě, navíc ty pořadatelé už před samotným příjezdem ve mě vyvolávali atmosféru velmi přátelskou.

19.8.2017 - 1. Etapa - 66km s převýšením 1995m
Ráno jsem se probral, rýma, kašel, mluvit jsem moc nemohl. Naštěstí alespoň ta včerejší bolest břicha byla fuč. Možná ten zázvorový čaj a všechny ty tablety trochu pomohli. Prostě jsem si řekl že to jdu zkusit, protože kvůli rýmičce takovouto akci nezruším... A udělal jsem dobře! Na snídani jsem se pořádně nacpal, pak si pořádně namastil nohy a před osmou jsme začali stepovat před ubytovnou v prostoru startu. Nějakých 50 lidiček, nezdá se to moc, ale mezi nimi např. Radek Brunner (11té místo na mistrovství světa v běhu na 24 hodin), další účastníci Spartathlonu (jeden z nejslavnějších bežeckých závodů - 246 km v kuse), reprezentanti ČR v ultramaratonu. No prostě moc hezká nesourodá skupinka. Znovu to zopakuju, atmosféra velmi přátelská, rodinná a bylo jasně vidět, že tihle ultraběžci si vzájemně přejí, podporují se a se vším strašně rádi pomohou a poradí. Navíc se jich tu většina pravidelně každý rok potkává, takže o dobrou náladu nouze nebyla. Všichni podobných ultra absolvovali už spousty, já se svou Jizerskou 50 a Šumavský Šutr 66km vypadal jako naprostý bežecký ultra ucho...

Narval jsem na sebe bežeckou vestu nacpanou jídlem a pitím, bundu pro jistotu deště a pár dalších blbostí a pak jsem marně načítal na hodinkách GPS trasu. To je také důvod proč ta má trasa v hodinkách měří jen okolo 60km, jelikož se trasa načetla napodruhé až asi po 15ti minutách běhu.

před startem první etapy


START 1 etapy. Je 8:00 a právě nám ten dnešní výlet odbouchli a 50 lidí se vydalo na zteč lužických 700 metrových vrcholů.

tak a jde se na to...

Vyběhlo se celkem poklidně, po cyklostezce do Nového Boru. Díky bohu jsem si nakonec vzal terénní boty, i když mi byly hodně doporučovány  silniční. Od Nového Boru jsme probíhali lesem a bylo bahna až až. Startovní pole se drobilo, běžel jsem v klidu. Ale pak jsem se kouknul na tepovku a ta byla tak 10 tepů nad normálem. Bylo jasné že to nachlazení se dneska bude projevovat velmi velmi negativně. No ale co, prostě jsem běžel a na tepovku se ohlížel pouze částečně. Sám jsem byl překvapenej že v takovýchto tepech se mi beží celkem v pohodě. Do 20tého kilometru to bylo v pohodě, ale na druhou stranu, člověk má v nohách 20km ale ještě ani jeden z šesti vrcholů, kam se má vydrápat. První vrch - STUDENEC(736m) přišel někde po 20km. Než jsem ale vůbec začal na kopec stoupat, Radek Brunner už letěl naproti v tempu snad 4:00, a vypadal jako by se ani nechumelilo, je radost vidět tu lehkost na vlastní oči, člověk má pak větší motivaci třeba i do tréninku, myslím... Výstup na kopec - no hezký to nebylo, takový čedičový kameny a moc mě nebavili, ale v botičky neklouzali takže v pohodě. Už ani nevím jestli jsem to celý vyběhl, myslím že skoro jo. Nahoře pak najít kleštičky a odcvaknout si příslušný dílek na kartičce jako důkaz že tu člověk byl.

No a v podobném duchu to šlo dále, vždy kus běžet, pak se vydrápat na kopec, cvaknout si kleštičkama kontrolu a po stejné trase dolu, občas nějaká občerstvovačka a doplnit tekutiny... Druhý kopec - JEDLOVÁ(774m), tak pokud si dobře pamatuju, tak ten byl fakt vostrej. Asfaltová silnice s dosti brutálním stoupáním, ale myslím že jsem ho vyběhl celý. Ale ty seběhy, ty mi fakt nechutnají, nejdou a boleji moc. Jinak se mi ale běželo stále celkem dobře, 30km za mnou, 40km za mnou a pořád to nějak šlo. Co jsem to tak odpočítával, držel jsem se asi na 12tém místě. Odstupy jsem pak mohl kontrolovat při každém výbehu, kdy jsem subjetivně cítil jestli ty přede mnou dobíhám a jestli někdo dobíhá mě. No, ale také jsem cítil, že i když nechci tak se mi tempo stále zpomaluje. Ale nechtěl jsem to lámat přes koleno. Přeci jen něco podobného, navíc s takovým převýšením jsem nikdy neběžel a o tom, že druhý den mě čeká také hezký masakr, tak o tom snad ani nemluvit, navíc to nachlazení... Tak jsem prostě bežel tak nějak na pocit a na pohodu a pomalu se šoural přes další vrcholy - PĚNKAVČÍ VRCH(792m), WEBERBERG(710m), LUŽ(793m) - nejvyšší to vrchol Lužických hor. Ty výhledy byly opravdu překrásné, jak z některých vrcholů, tak hlavně v přebězích kdy se najednou otevřel krásný výhled a člověk viděl jen spoustu zalesněných vrcholků. Trase je více než z poloviny po malých asfaltkách, ale toho terénu je tu taky dosti. Po 58km jsem v Krompachu, poslední občerstvovačka a také cíl dnešní etapy, ale to až poté co si dám ještě výběh na poslední vrchol. Radek Brunner, ten už je samozřejmě v cíli a myslím že jsem tam viděl ještě další dva lidi. No tady už mi to fakt moc nešlo, navíc jakmile jsem zaběhl do lesa, cesta byla rozjetá na padrť od těžení dřeva, jednou jsem tu sebou fláknul pěkne do bahna. Konečně jsem se začal ale přibližovat holčině co jít tu naháním snad posledních 30km, už mě to skoro deptalo, minimálně 30km jsem běžel úplně sám a pořad jí nemohl doběhnout. A ona vždy při tom seběhu kopce vypadala tak čerstvě. No a teď tady v tom blátě, špinavej jak prase, jsem se k ní konečně dotáhl, chvíli jsme to běželi spolu ale pak jsem se odpoutal. Pak jsem jednou neodbočil, ale včas jsem zaznamenal že je něco špatně a navíc byl upozorněn - díky Terezo. Pak už to bylo opravdu příkré a nakonec to bylo po kamení až na vrchol -  HVOZD - HOCHWALD(749m). Uff. Tak to by bylo, teďka sebehnout po kamení a tradá do Krompachu. No tradá, chtěl jsem trochu běžet ale představa toho že zítra mě čeká opět masakr, mě trochu brzdila.

CÍL 1 etapy. Do Krompachu jsem se tak nakonec dostal, po 66km a 1955m převýšení za 6:54:22. Průběžné desáté místo. S umístěním spokojenost, s tím že mi Radek Brunner nadělil okolo hodiny a čtvrt, to už tolik ne. Ale zase na ty podmínky v jakých jsem do toho šel, jsem byl vlastně spokojen.

konec první etapy, byl jsem trochu unaven ;-)

Nožičky se mi z toho seběhu v cíli trochu klepali a ve sprše jsem byl opravdu nemotornej. Pak převoz do Sloupu v Čechách, který pořadatelé zajišťovali, trochu regenerace a spánku a šlo se do Dřevěnky, místní to hospůdky. Opravdu vřelá atmosféra, ty lidi si vás z trati pamatují, tak si prostě přisednou a i když jsem nikoho neznal, připadal jsem si tam jak mezi svými.

večer, to jsme se jen cpali...

20.8.2017 - 2. Etapa - 43km s převýšením 1148m

Jak budu vypadat ráno v něděli, na to jsem byl opravdu zvědavej. A ještě více zvědavej jsem byl jestli budu vůbec schopen bežet, a nejvíc zvědavej jsem byl jestli dojdu do cíle. Fyzicky po těle jsem se cítil lépe než v sobotu, kašel a rýma tu ale byla jak řemen. No ale nožičky, ty byly unavené, hlavně stehna, jelikož kompresy na stehna, jako jeden z mála, prostě nemám. Tak jsem se zase nadlábnul, promastil nohy a namasíroval a před sedmou jsme se opět shromáždili před obytovnou. Pocitově jsem sice hlavně stehna cítil, ale vypadalo to že by to nemuselo být zas tak hrozné jak jsem předpokládal.


START 2 etapy. Dnes se startuje již v sedm, abychom tady asi neotravovali až do večera ;-))). Dnes je start i cíl ve Sloupu přímo pred ubytovnou. Po výstřelu to někteří lidi celkem napálili a já byl tak na 20tém místě. Na tepech bylo jasné že dneska to s nimi bude v pohodě, byly v takovém normálu (144 tepů průměrně oproti sobotnímu průmeru 156 tepů).

nedělní zábava již začala

Hned od Sloupu se začalo stoupat, takže o řádné rozehřátí nebylo nouze. Po asi 2km jsem ty nohy celkem slušně rozběhl a začal trochu zrychlovat. Nakonec jsem se stabilizoval s mou známou - Terezou, ze soboty a dalšími dvěma lidmi a s nimi jsme to chvíli táhli. No táhli, já získával v kopcích, oni mě zase předbíhali v sebězích. A máme tu první kopec - BOUŘNÝ(703m), no zapotil jsem se, ale horší byl ten seběh, ten mi prostě nejde a stehna boleli jak čert. Pokračujeme v krasojízdě a jde se na VELKÝ BUK(736m), ten mi ani tak hroznej nepřišel, prudký to bylo jak prase, ale krátký. Už před tímto vrcholem všichni tři odpadli, jeden si myslím že zabloudil. Pak to bylo celkem dlouhé, na druhou stranu hodně po silnici a občas rovina a já běžel, pocitově celkem rychle. Koukal jsem nalevo, na jeden takovej opravdu vysokej kopec, který vyčníval mezi všemi ostatními. Vypadal velmi nepřístupně, a říkal jsem si že tam určitě nemůžeme běžet...

vzhůru na zteč s třetím kopcem...

Míjel mě Radek Brunner, ten to teda hnal, radost se podívat. Trvalo to dlouho, než jsem se vydrápal na MALÝ BUK(712m), ale těšil jsem se na tu asfaltku, kterou poběžím dolů na občerstvovačku. Metal jsem to hezky, už za mnou bylo okolo 30km, takže jsem si už troufal. Dole občerstvovačka a pak jsem od ní odbíhal a oni na mě že tudy nee, že musím lesní cestou nahoru, a já že to snad ne ten šílenej kopec. Ale jooo... Byl to on, ten z povzdálí nepřístupný kopec, na ten se dá vylézt. A bylo to opravdu veeelmi dlouhé stoupání. Co se dalo to jsem běžel, ale nakonci už to bylo tak příkré a kamenité že jsem to opět, jako skoro každý kopec, šel. Nakonec jsem se tam vydrápal - KLÍČ(759m) a otevřel se přede mnou překrásný výhled na všechny strany. Chvíli jsem jen tak civěl na tu nádheru a pak se pomalu vydal k cíli. Můj pronásledovatel, v průběžném pořadí jendo místo přede mnou, jasně stahoval náskok (kdyby si asi 2 km nezaběhl někde asi u druhého vrcholu, tak jsem ho neviděl vůbec). Dolů to fakt bolelo, po kamenech jsem raději spíše šel nebo pomalu popobíhal. Pod vrcholem pak na rozcestí doleva a už směr Sloup. Seběh ale bolel, stehna řvali, prsty řvali a mě to nebavilo. Pak se ale běželo okolo potoka a už to bylo celkem v pohodě. Trasa se pak stočila k Novému Boru a můj pronásledovatel, mimochodem spolubydlič z pokoje, to hezky stahoval. Od Nového Boru už nebylo ale na co čekat a já za to trochu vzal a běžel v tempu 4:20/km, poslední km mi udělal největší radost - tempo 4:07 a doběh do cíle v tempu 3:30. Sice to samozřejmě nic neřešilo, můj pronásledovatel měl přede mnou z první etapy náskok okolo 12ti minut, ale pro ten pocit že jsem to úplně neflákal...

CÍL 2 etapy. Do Sloupu jsem se dostal, po 43km a 1148m převýšení za 4:13:00, jako osmý v této etapě.

Celkový čas je tak 11hodin 7min 22sekund, a já tak udržel celkově desáté místo.


výsledková listina...

Nožičky se mi hezky klepou, přeci jen ten seběh z Klíč byl bolestný a těch posledním 7 km kdy jsem běžel skoro co to dalo, je znát. Ale pocit v cíli je parádní. Myslím, že za premiéru na tomto závodě se stydět nemusím. Radek Brunner, vítěz, který byl prakticky jistý již před startem, mi celkově nadělil před dvě hodiny, ale on je prostě z jiného světa ;-), i když jinak opravdu super člověk. Trochu mě uklidnil, když mi povídal že i jeho ty nohy bolí, třeba to bude také obyčejný smrtelník ;-)))).

Následovalo opět jídlo v Dřevence a dobrá nálada nás tak provázela dále.
Krásné na této akci je to, že všichni dostanou v cíli medaily, a navíc pak okolo třetí odpolední jmenné diplomy s umístěním a cílovým časem. Každý je zde vyhlašován samostatně, přebírá diplom a na památku je fotografován ne sice se slyčnými děvami, ale se super chlapíky, kteří tuto akci pořádají. Jim a všem jejich pomocníkům, hlavně z řad jejich rodinných příslušníků, za to velký dík!

Martin Hunčovský, mé malé já a Petr Solnička

dokonáno jest...

ZÁVĚREM
Nechci používat nějaká silná slova, ale prostě tato akce byla jednou z nejkrásnějších, ne-li tou vůbec nejhezčí, jakou jsem ve své krátké sportovní historii absolvoval. Pokud budu moci tak se jistě za rok opět zůčastním.

S Radkem Brunnerem na památku.

A vy co trochu běháte, tak Vám toto vřele doporučuji. Nemusíte jít obě etapy, ale pouze jednu, většinu můžete jít klidně pěšmo, limit je dostatečný a stejně se moc neřeší. Opravdu je to krááásný zážitek se super lidmi a v nádherné přírodě.

účastníci zájezdu...

... tak za rok snad na viděnou na startu ...

neděle 13. srpna 2017

13.8.2017 - Maraton Českým rájem - 7. ročník

Akce : Maraton Českým rájem
Kategorie : maraton
Kdy : 13.8.2017 9:00
Kde : Prachov, Muzeum přírody Český ráj
Trasa : 43km (o něco delší něž maraton), převýšení 715 metrů
Web : http://www.mpcr.cz/ostatni/maraton/
Výsledky : http://www.mpcr.cz/files/propozice/rajmaraton/rajmaraton_2017_vysledky.xlsx
Foto : http://behyruzne.rajce.idnes.cz/Maraton_Ceskym_rajem_2017/ ,
https://mpcr.rajce.idnes.cz/Rajmaraton_2017
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1913878032


aneb a teď aby si člověk vybral, má spíše běhat a nebo dělat triatlon? :-) ...


O této akci jsem se dozvěděl úplnou náhodou, ale jelikož bratrský souboj 12.8.2017 (Zátopkova 10) se konala o den dříve, tak jsem toto zavrhl. No jo, ale pak mi to nedalo a ráno jsem se rozhodl že se tam pojedu podívat, Český ráj mám fakt rád a zaběhat si v okolí Prachovských skal mě fakt lákalo. Navíc jsem chtěl zkusit jestli fungují mé regenerační postupy a jaké to bude jít běžet něco většího den po závodě. Chtěl jsem se tam jet opravdu kochat, den po závodě to ani jinak nešlo, a jak to dopadlo se dozvíte za chvíli.

Tak jsem teda dorazil do obce Prachov, vyřídil si registraci a připravil se na start. Kromě té bolavé nohy co mě poslední dny trápí jsem se cítil i po včerejším závodě celkem v pohodě, hlavně jsem žádné závodění neplánoval a tak jsem byl klidný. Pak jsme si došli kousek na start, který je nedaleko po silnici u Lepařova památníku. Fakt to nebude žádná masovka, je nás tu pár desítek.

START, tak ten nám odpočítali přesně v 9:06 a 48 sportovců vyrazilo. Nehraje se tu na žádné chipy, prostě máte startovní číslo a to je asi tak vše. Začal jsem opravdu zvolna a byl jsem někde okolo 10tého místa. Přeci jen jsem vůbec nevěděl jak mi půjdou nohy po včerejšku, ani jsem se nepokoušel rozběhávat. První 2km jsem běžel v tempu okolo 4:45, pak mě tohle tempo přestalo nějak bavit a tak jsem trochu zrychlil a usadil se na sedmém místě. No a po nějakých 5km jsem už byl na pátém místě a poté na čtvrtém. Dotahoval jsem se na třetího a za ním těsně v závěsu jsem běžel fakt dlouho, vlastně až do občerstvovačky na 20tém km. Jako běžel teda fakt rychle, na prvních 20km je většina nastoupaných km z celého maratonu a my jsme tam do kopců běhali v tempu 4:50, po rovinách a z kopce pak 4:00 - 4:20. Běžímě krásnou přírodou, i když vlastně většinou po silnici, a máme možnost vidět zříceninu hradu Trosky z různých pohledů, pak také Hruboskalské skály apod. Opravdu prostě maraton rájem.

S kolegou to pořád slušně meteme, měl jsem co dělat abych ho po sebězích vždycky doběhl a říkal jsem si, že s ním snad můžeme doběhnout i ty 2 lidi před námi, i když ty fakt vypadali nabušeně. Na občerstvovačce na 20tém km se trochu zdržel - nechal si tam dovést gel a trochu se tam zdržel, možná jen čekal abych běžel první a aby mě pořad on netáhnul za sebou. Tak jsem teda vyrazil a kolega v těsném závěsu. První půlmaraton kde byl jeden kopec a seběh za druhým jsem zvládl celkem v pohodě a cítil se prakticky čerstvý.

Po asi 25tém km jsem ale viděl že "kolega" moje tempo už nějak nedává a tak jsem si běžel sám. No trochu jsem začal cítit nohy, hlavně v prudších kopcích ale pořád to bylo celkém dobré. Někde okolo 30tého kilometru předbíhám také druhého v pořadí, povzbuzuji ho, drží se kousek za mnou asi 2km ale pak už jsme ho neviděl.

Na občerstvovačce na 30tém km už mi hlásí že ztrátu na prvního mám asi minutu a půl, to jsem nechápal... Byl jsem pořád celkem v pohodě ale nohy jsem už začal cítit, ono už od toho 26tého km to nebylo úplně ideální, a to už naštěstí nebyly žádné moc velké kopce jako na prvním půlmaratonu, kde se fakt běhalo jen z kopce a do kopce. Nakonec jsem i tohoto chlapíka předběhl asi na 36tém kilometru a chvíli si užíval výsadu prvního místa. Ale asi tak 1km, jelikož zezadu přibíhal človíček, kterého jsem tu posledních 30km neviděl. Vypadal hodně čerstvě a někde na 37mém km mě předběhl. Jeho tempo bylo odhadem okolo 4:20-4:30 a zavěsit jsem za něj mě vlastně ani nenapadlo, to prostě nešlo. On se ani neohlédl a prostě si běžel to svoje, i to Vám moc nepřidá, když ho vlastně ani netrápí jestli soupeř běží s ním a nebo se propadá. Poslední 4km fakt už celkem bolely, zase kopce, pak kamení a už mi to moc nechutnalo. Ale věděl jsem že dnes to první místo fakt nebude, takže jsem to nehrotil a běžel si tak na pohodu.

Míjím lepařův památník, hodinky už hlasí 42km, ale do cíle je to ještě pořád tak téméř kilometr. S tím převýšením měl tento maraton dle mého minimálně 43km a něco k tomu.

Nakonec teda dobíhám do cíle u muzea přírody Českého ráje na druhém místě, v čase 3:27:06. Hodinky ukazují 42,84km a 714 nastoupaných metrů. Užil jsem si to maximálně. Ztráta na vítěze 2 minuty! Třetí v pořadí pak dobíhá něco přes dvě minuty po mě.

výsledek snažení...



No a krásné na tomto klání je také to, že všichni dostávají diplom a jsou vyhlašováni. A samozřejmě každému náleží také ručně dělaná keramická medaile s motivem zříceniny hradu Trosky.

diplomová práce a medaile ;-)

Organizátorům velký dík za tuto překrásnou akci. Trať opravdu skvěle značená a i když člověk neměl mapu a běžel to poprvé, tak jsem neměl žádný problém. Navíc fakt příjemná atmosféra.


mapa maratonu

mapa maratonu a profil trati

A vy tohle berte jako pozvánku na příští ročník, opravdu to stojí za to a i v propozicích se píše o tom, že to je takový kochací maraton a je to pravda!

sobota 12. srpna 2017

12.8.2017 - Zátopkova desítka - 1. ročník

Akce : Zátopkova desítka
Kategorie : lesní běh
Kdy : 12.8.2017 10:45
Kde : Lomená alej, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav
Trasa : 10km
Web : https://www.zatopkova10.cz/
Výsledky : https://www.sportt.cz/racesResults/resultlist/535
Foto : 
Garmin aktivita : https://connect.garmin.com/modern/activity/1911128932

Zátopkova desítka- 1. ročník - 10km dokončeno v čase 39:27, 4té místo v M40-49, 12té místo celkově (218 lidí v cíli). 

Krásná akce, žádná masovka. Závod mě nalákal jak svým jménem, tak tím že poběžíme po stopách, kde trénoval pan Zátopek.

Start je zajímavý - vybíhá se jednotlivě a to v intervalu 20s (oni ty lesní cestičky tady opravdu nebyly moc široké). Napálil jsem to v tempu okolo 3:45 ale rychle zjistil že toto opravdu nepůjde a postupně jsem tempo sklidňoval k okolo 4:00. Běží se v lesích u Staré Boleslavi, je to tu trochu rozmáčené a s loužemi a celkem dost zátáček. To že jsem neudržel tempo, to mě trochu zklamalo, ale to tempo je asi nad mé síly, navíc jsem nebyl úplně zdravotně v pohodě - ještě v noci jsem léčil svojí nožičku a rozhodl se až ráno, že se tam přesto pojedu podívat a zúčastnit. No a navíc podmínky na trati nebyli taky úplně ideální. No prostě nebyl to běh po asfaltu, ale právě proto to bylo opravdu moc hezké proběhnutí.

No a nakonec z toho byl i celkem slušný čas, i když jsem trochu doufal že to bude ještě o něco lepší. Největší záhada teda je, zda-li to těch 10km mělo nebo ne, ale údajně tu trať nechali certifikovat a tak by těch 10km měla mít.

Bratři po akci...


výsledková listina